Když kinderpunk, tak pro všechny

http://musicserver.cz/clanek/27132/Deratizeri-Bestie-Off-1999-2009/, Swabians records

Deratizéři jsou něco jako rezerva slavnějšího Totálního nasazení, které bývá zlými jazyky označováno jako punk pro děti. Tahle parta si to však naprosto zaslouží a nikterak se proti tomu nevymezuje. A nyní po deseti letech bilancuje svou dosavadní tvorbu plnou pohádek a pověstí...více na http://musicserver.cz/clanek/27132/Deratizeri-Bestie-Off-1999-2009/

Deratizéři - Zbloudilá, 15 skladeb / 43:37

http://rockmag.cz/clanky/deratizeri-zbloudila/, Cecek Records

Perfektně znějící sound, super texty - to je další kapelka z města Slaný. Jmenuje se Deratizéři a aktuálně je na válečném tažení o vaší přízeň s albem "Zbloudilá".

Představovat skupinu Deratizéři by bylo asi jako vozit mouku do mlejna, ale i tak mi to nedá a řeknu o ní pár slov. Pokud znáte slánské Totální nasazení, tak určitě víte o člověku jménem Sváťa Šváb, což je duše a mozek „totáčů“ a – jak určitě bystřejší z vás vzhledem k sáhodlouhému úvodu už ví a my slabší v úsudku alespoň tušíme - stojí i za Deratizéry, hudbou - skoro celou, texty - tak asi z půlky - aranžemi, hudební režií, kytarou a zpěvem. Původně jsem jméno Sváti Švába hledal i v masteru, grafice a děkovačce, ale nebylo tam, tak fuj, oddechl jsem si a klopotně rozpohyboval prsty po klávesnici abych napsal tuhle recenzi.

Nebudu lhát - Deratizéry mám raději než Totáče, zdají se mi i díky hojně zastoupenému dívčímu zpěvu živější a Totáči na mě navíc už delší dobu působí trošku umřele, tak jsem rád, že recenzuji tohle album než poslední nějaký „totální“ výběr nebo řadovku. Album jménem Zbloudilá tvoří 13 věcí + 2 bonusy, takže 15 fláků,-Bůh zaplať že ne od Kaťáků- a tak i rejpal obvykle řvoucí, že se céda zkracují, může být spokojen. Ospalá, hned první pecka mě potěšila - hudba dobrá, žádná enormní super rána, ale chytře udělaná skladba s velice dobrým textem, což - jak album pokračuje - je z mého pohledu jedna z nejsilnějších zbraní Deratizérů.

Chytře postavené rýmy - občas snad trošku lacinější - zajímavé nápady, třeba „bolavý odchody, radostný návraty, když z hadru na schody vyrobíš záplaty na šaty plesový, byť jen tak ve zmatku, nikdo ti nepoví, že je vše v pořádku“ je radost poslouchat a spousta dalších, možná stejně dobrých nebo lepších, ale tenhle mě dostal. Ospalá dozněla, další písnička,trošku nezajímavá Beznadějná projede hlavou jak popelářskej vůz pod oknem a nastupuje druhej výbornej kus - Čarodějnická, vážně zajímavá pecka, na které mi nevadí snad nic, ani z mého pohledu trošku nešťastné kytarové sólo. Navíc je zase zbytečné psát o velice dobrém textu. Album pokračuje dalším flákem, Začarovanou, tak trochu druhým dílem Čarodějnické. Je to už hloupý, vím - rád bych našel něco, co mě nasere nebo rozhodí, zatím je tahle recenze hrozně hodná, až se sám sebe hrozím, že jsem pozitivní jak jehovista, ale nic zásadního prudivýho mě nenapadá. Kritizovat občasné nepřesnosti v sezpívanosti, případně drobný úlet nástroje je malichernost a nechci k němu zbytečně sahat abych alespoň něco našel a ztrhal.

Asi bych takhle mohl vyjmenovat všechny písničky, ale je to zbytečné - všechny kloužou od dobrého průměru po velmi solidní nadprůměr, alespoň co se českého ranku týče. Hudba je slušně zahranej a udělanej „chytrej rock“ typu ZNC v nejlepších letech, místy sice balancující na samé hraně líbivosti - přibustrované kytarové osminky jak „Reklama na ticho“, které jsou hratelné vlastně všude a tak hezky „odpichují“ spodek, líbivá vata sága, které se v této poloze líbí vždycky atd., což možná svědčí o líbivosti, ale třeba taky o řemeslné zručnosti, což je zcela určitě hodně velké plus, ale pořád je tohle album hodně nad českými kapelami. A o silně nadstandardních textech jsem už psal.

Vrchol alba? Těžko ho najít, dobré je skoro všechno, ale pro mě již jmenovaná Čarodějnická a propad? Není. Vážně nelžu, jediné, co mi rvalo uši, je „rozesmátá“ Kometa, z „rozjuchaného“ začátku a mezihry jsem se trochu připotil a vzpomněl na horší časy české hudby, kdy tady vládli rozesmátí králové diskoték a pořád mám pocit, že tu melodii v malinko jiné vezi znám, ale zase je to jen můj názor a po desátém pivu bych asi taky jódloval v oktávách a mlátil hlavou o stůl do rytmu, až by se okolí řezalo smíchy.

Takže se pomalinku dostávám k závěru a ani mě nenapadlo, jak jsem se rozepsal. Zbloudilá Deratizérů je album, které mě určitě výborně pobavilo a ke kterému se budu rád vracet a tu Kometu ve věži nebo na počítači vždycky nějak přeskočím :-D. Tak tedy řvu do Slaného: “Jo, dobrý, jen tak dál, deratizovat Deratizéry netřeba, alespoň určitě ne po tomhle albu.“

Deratizéři - Zbloudilá, 15 skladeb / 43:37

www.punkmusic.cz, Cecek Records

Pojďte a přijměte pozvání do světa příběhů a pohádek pro dospělé, kteří ještě nepřestali věřit, že štěstí a láska mezi lidmi bydlí. Nechte k sobě sestoupit líbezný hlas lesních víl a zbloudilých bojovníků, poslechněte jejich vyprávění. Možná jim uvěříte, možná se s nimi budete přít, možná že jim i podlehnete. Ono podlehnout jim, je totiž tak snadné...

Deratizéři obráží hudební sály v českých a moravských městech už nějaký čas. Přesto jsem slyšel zlé jazyky tvrdit, že se marně snaží vystoupit ze stínu Totálního nasazení, se kterými je pojí charismatický kytarista a zpěvák Sváťa. Tihle zlí jazykové také Deratizérům zazlívají, že nehrají punk a nejsou tedy hodni poslechu punkového publika. Chyba toho, kdož opovrhne touto nahrávkou z podobných důvodů. Písničky, které k vašim uším dolehnou díky Deratizérům, jsou krásné, melodie jsou lehké, líbezná slůvka do sebe zapadají a odkrývají své příběhy, verše jsou prosycené křehkou něhou (jo, fakt) a často jsou zahalené do příznačných metafor. Autoři písní se kvůli vám až nebezpečně otvírají. Rozdávají se. Nabízí své písně.

Hudebně plovou Deratizéři na voru vystavěném z folkového dřeva v mírných rockových vodách a od mělkých břehů se odrážejí paletou dechových nástrojů, zejména saxofon je často slyšet. Na přídi slyšíme tenký, sladký hlas, někdy jsou to hlasy dva, někdy jich je ještě více. Melodie jsou opravdu velmi pestré, což je dáno také hudební a instrumentální šikovností členů kapely. Co se mi opravdu líbí, jsou texty. Jejich autory jsou kytarista Sváťa a saxofonistka Kolí. Chtěl bych vysmeknout poklonu jejich práci se slovy. Autoři musí být nesmírně citliví a vnímaví lidé s obrovskou obrazotvorností, kterou nelze jen tak pobrat na ulici. Ta se prostě musí zrcadlit v jejich já.

Nebudu to natahovat. Pokud si chcete zpříjemnit čas, pobrat trochu radosti, vrátit se do dětských let nebo si prostě poslechnout něco pěkného, máte šanci.

www.punkmusic.cz

Deratizéři - Zbloudilá, 15 skladeb / 43:37, Cecek Records

časopis Move Your Ass (červen/2005), Cecek Records

Nám všem tolik milý zvuk bicích (tu-ta-tu-ta), známé akordy elektrické kytary, ale k tomu flétna!? Přidává se ženský zpěv a já čekám co bude dál...

V další písni saxofon, mužsko-ženský dvojzpěv, ano, jen tak dál! Po dvou písních se už dere na jazyk slůvko folk-punk, ovšem obohacený dechovou sekcí... Že by konečně pořádná česká folk-punková kapela? Se třetím songem se stočíme hodně k punku; i díky zpěvu Sváti Švába zní píseň "Čarodějnická" jako Totální nasazení. Dá se ale myslím s klidným svědomím říci, že tahle píseň je výjimkou a zbytek se line v již naznačeném pomalejším folk-punkovém duchu... Využívá akustickou kytaru a jako vítané osvěžení již zmíněný saxofon a flétnu a navíc je většinou slyšet ženský zpěv, takže co do originality by Deratizéři dostali 10 bodů z 10-ti.

Minimální využívání různých efektů a krabiček - i když i toho se dočkáme - odhaluje hudbu samotnou v téměř úplné nahotě a řeknu vám... Je na co se dívat. Deratizéři jsou parádní fůze punkrocku a folku, okořeněná dechovými nástroji s ženským zpěvem, odlehčená a inteligentní muzika navíc s příjemnými texty. Na českém dvorečku je tahle deska vítaným a originálním osvěžením jinak nudné šedi průměru.

Deratizéři - Zbloudilá, 15 skladeb / 43:37

www.freemusic.cz - 23.5.2005 (Milan Slezák), Cecek Records

Jsou kapely, které vás nutí zamyslet se nad tím, proč jsou vlastně obecně řazeny k nějakému ze stylů. Slánský soubor Deratizéři se celkem hojně objevuje na punkových akcích a o punku se v souvislosti s touhle kapelou mluvívá také poměrně často. Striktně stylově vzato, těžko říct proč. Neobjasní to ani živá vystoupení ani toto nové album. Zachycený materiál se pohybuje na rozhraní nejrůznějších stylových vod a charakterizován by mohl být třeba jako "popfolkbigbítpunkrock". Chvílemi máte prostě pocit, že jste se ocitli na festivalu Mladá píseň Jihlava, za chvíli zase na trampské Portě, ale ze všeho nejvíc se atmosféra blíží středoškolské kapele na maturitním večírku.

Pokud se však oprostíte od zažitých představ o punku a nebudete od Deratizérů čekat něco poněkud drsnějšího, zjistíte, že ten lehce naivistický "středoškolský" projev má do jisté míry svoje specifické kouzlo. Obdobnou cestou a o kus dál došla přece třeba i Znouzectnost. Čím může album oslovit? Vezmeme-li to takříkajíc "zgruntu", je tu třeba sice graficky poměrně jednoduchý, ale přesto celkem zajímavý obal, který má svou atmosféru (i když to žluté písmo na zdi není zrovna vždycky k přečtení), rohaté přilbice na fotkách a především velice slušně udělaný zvuk. Po nejrůznějších deskách domácích interpretů, které znějí zahuhlaně nebo plechově ploše, je tady dík Zdeňkovi Šikýřovi (a kolektivu) zvukově vše "na dobré cestě". Je skoro jisté, že fanoušky kapely bude nová deska přijata pozitivně. Vcelku věrně totiž zachycuje to, čím si je Deratizéři za dobu své existence mohli získat.

A pokud se k ní dostanou tací, co kapelu nikdy předtím neslyšeli? Přijde na to, na jakou muziku jsou zatíženi. Deratizéři jedou spíš tak trochu v popové melodice s jistou dávkou folkové křehkosti a romantiky v bigbítovém nástrojovém obsazení. A proč že tedy bývají počítáni k punkovým formacím? Není to nakonec zas až tak složité. Všechno stojí na personálních vazbách. Jedná se totiž o "boční projekt" Sváti Švába z punkrockové kapely Totální nasazení. A co se toho punku týká, odpověď dává na svém novém albu v titulu jedné ze skladeb nejmenovaná další punkrocková domácí kapela - inu, Sváťa Šváb je anarchista! 60%

Deratizéři - Zbloudilá, 15 skladeb / 43:37

Český rock - 2.5.2005 (Ted), Cecek Records

CD kapely DERATIZÉŘI s názvem - Zbloudilá, natočeno v nahrávacím studiu u Zdeňka Šikýře v Hostivaři 26. - 30.11. 2004, je již 3 počinem této folk punk rockové skupiny po CD s názvem : V pasti a Slánské pověsti. Nic náročného, ale zato příjemného. Jednoduchost dokáže zázraky a díky tomu se CD dokáže poslouchat a ne jednou. Muzika, nenáročné texty, které jsou zaměřené spíše o pocitech dění kole nás, kvalita nahrávky a spíše folkovější zpěv spojený se saxofonem naladí na posezení pro nedělním kafíčko. Tato kapela se dá přirovnat ke kapele ZNOUZECNOST, se kterou si skupina Deratizéři hodila křest a to ve Mlejně 22.4.05. První pražský křest tohoto CD proběhl 8.4.05 v klubu Vagon s kapelou Totální Nasazení, kde měla kapela dostatek příznivců. Deratizéři jsou jakýmsi sólo projektem člena kapely Totální nasazení Svatopluka Švába. Vznik kapely se datuje kolem roku 1995.

Závěr: Kdyby bylo takových nahrávek více.

Deratizéři - Zbloudilá, 15 skladeb / 43:37

Rockshock - květen 2005 (Bohouš Němec), Cecek Records

Co asi vznikne, když smícháte folkovou hudbu a punk rock? Odpověď by mohla znít Deratizéři. Tahle pětice tvořená třemi chlapíky a dvěma děvčaty má opravdu nejblíže k folkovému punku. Na punk je to trošku měkké a načančané, na folk moc velká řezničina.

Díky bohatému nástrojovému obsazení, v němž nechybí triangl, akustická kytara, altsaxofon, flétna, klávesy, varhany a Jack Daniel's, je výsledný sound opravdu hodně variabilní. No řekněte sami, může se s takovým arzenálem nástrojů hrát jenom punk? Nicméně kupříkladu Čarodějnická je punk jako řemen! Většina skladeb na třetím CD, které vyšlo po skoro čtyřech letech od poslední desky, však staví na středním tempu, střídajícím se mužském a ženském zpěvu a hojném využívání saxofonu. A také na jednoduchých a odlehčených textech. Podobnou kombinaci už před lety zvolil kupříkladu úvalský Medvěd 009. Oproti nim působí Deratizéři lehce studentským a jakoby mírně naivním dojmem, za což může především poněkud slabší hlas zpěvačky Niky.

Proto se domnívám, že kapele více sluší ostřejší kousky. Třeba minutu a tři čtvrtě trvající výplach Apatie 2 musí na koncertě zvednout i beznohé. Samozřejmě však nelze napustit celé album jen pogujícími peckami. Skvělý je bonus v podobě coververze skladby Totální hvězdy od Totálního nasazení. Přesto si myslím, že by zejména po vokální stránce mohla kapela trošku více zapracovat.

Deratizéři - Zbloudilá, 15 skladeb / 43:37

www.punkeroi.wz.cz - květen 2005 (Petr Bejkovec), Cecek Records

Nejsem zřejmě fanoušek kapely Deratizéři. První deska mi přišla udělaná jako odpověď na výbornou Démophobii Démy ze ZNC, druhou desku jsem už ani neslyšel a třetí se mi dostala do rukou proto, že ji vydává věhlasný a snaživý Cecek Records.

Asi nejsem ten správnej, co má tuto desku hodnotit, ale snažil jsem se jí poslechnout až do konce. Nakonec jsem pár songů přeskočil a některé si zapamatoval. Upřímně řečeno: Nahrávka je kvalitní, texty tak nějak normální, rockové, někdy snad i příjemné, muzika melodická, mnohde však vyvstává otázka, proč vůdčí osobnost kapely Sváťa (jinak Totální nasazení) neposkytl tu či onu píseň své "kmenové" kapele, někde zase říkám - to jsou totáči.

Deska odsejpá, tu a tam zazní saxofon, jinde zase flétna, často uslyšíte ženský zpěv (Veronika, hostka Volantů). Pro mě však vrcholem budiž píseň "Hvězdy z minaretu", která je celá v, dá se říct, takové nechutné formě country (jinak mi country nevadí). Nevím, co touto deskou chtěli říct členové, snad se pobavit, odpočinout si. Já myslím, že z jejich strany no problem, povedlo se. Nevím ale, jestli se pobaví a odpočinou si i posluchači (a když to tak vezmu: komu je tahle deska vlastně určena??).

Deratizéři - V pasti ...

Rock & Pop - květen 2002 (Petr Korál)

Deratizéři slibovali, že následovník jejich folkrockové prvotiny Slánské pověsti bude daleko bigbítovější. A jak řekli, tak udělali.

Současnou podobu Deratizérů lze připodobnit nejspíš ke Znouzectnosti v jejích "folklórnějších" momentech ( vím, že minulou desku jsem přirovnával k Démophobii čili k odnoži Znouzectnosti - ale ono to vážně nejde jinak ... ). Jednoduchým, rozverně punkrockovým popěvkům nescházejí ani šťavnaté melodie ( Duše, Čarodějnice, Bude sám... nebo Můra jsou hitovky k pohledání! ), ani jakýsi roztomile středověký odér. Ten se ostatně promítá i v textech, částečně inspirovaných pohádkami, bájemi a pověstmi. Pozorný posluchač však zjistí, že i v "historické" tematice šibalsky pomrkává svýma realistickýma očima současnost...

Tedy vše v pořádku? Ne tak docela. Intonační nejistota nebo ne vždy příjemná barva hlasu některých členů souboru ( zpívají skoro všichni ) takříkajíc fackuje uši - a čistě subjektivně si myslím, že nahrávka nemusela mít až tak krotký sound. Naživo asi Deratizéři takhle jemně neznějí.

Deratizéři - V pasti ...

Big Beng! - leden 2002 (Jaroslav Špulák)

Svatopluk Šváb ze slánského Totálního nasazení stojí ( minimálně na fotografii ze druhé strany bookletu ) ve středu sdružení Deratizéři. Punkovou filosofii evokující název nabízí pětičlenou sestavu pozpěvující trubadůrské písně jako za dávných časů potulných hereckých společností. Pravda, Deratizéři se kryjí klasickými rockovými ( tedy elektrifikovanými ) nástroji, nicméně jejich přítomnost je spíše symbolická, neboť sound projektu stojí a padá s vokální složkou, na které se podílí všech pět členů, včetně dívčího dua Kolí ( sax, fl, voc ) - Nika ( bg, voc ).

Deratizéři přinášejí jednoduché příběhy, což se takto jeví být svazující. Jejich textaři totiž trpí pocitem, že je třeba popsat a přiblížit ve všech skladbách každičký krok, jeho důsledek i každičký čin. Jelikož nevyužívají zkratku ( což ale chápu jako svobodné rozhodnutí ), dostavuje se slovní krkolomnost, patrná především ve chvíli, má-li být zazpívána. Stavby písní pak evokují souběh umírněných kousků plzeňských Znouzectnost a neméně plzeňského Požáru mlýna. Ve své podstatě jsou příjemné, některé dokonce zdravě nakažlivé. Nikoliv stoprocentně ovšem dopadají vokální linie, zvláště ženské zpěvy trpí slyšitelnými obavami z toho "jak to dopadne" a strachem více se do příběhu "opřít". O podobné poloze instrumentální složky již byla řeč, a tak se pokradmu dostavuje resumé sbírky.

Skladby na albu V pasti... jsou přívětivě přátelské. Částečně za tím nicméně stojí jistá vystrašenost, daná v linii instrumentální i vokální. Pokud by se tuto podařilo do budoucna odbourat, nabyly by příběhy Deratizérů jasného směru a na povrch by vyplavaly i drobné vtípky, takto v materiálu bezpečně ukryté ( závěr Pravdivého příběhu Františka Lopaty, bonusový vklad apod.).

Deratizéři - Slánské pověsti

Rock & Pop - únor 2001 (Petr Korál)

Je hezké, když je nějaký bigbíťák hrdý na své město, zajímá se o jeho historii, mýty, legendy a pověsti s ním spojené a dokonce o tom natočí koncepční desku. Po plzeňské Démophobii (neboli odnoži Znouzectnosti) se o něco podobného pokusili slánští Deratizéři, v jejichž čele stojí Sváťa Šváb, jinak předák punkového Totálního nasazení. Že by se rodila jakási nová - věru sympatická! - tradice?

Šváb se nijak netají tím, že první albový počin Démophobie mu byl velkou inspirací pro zosnování Deratizérů a vznik této desky. Ono je to z ní dost jasně slyšet. Pakliže jste si oblíbili Démovy rozverně melodické folkrockové popěvky s příjemně dráždivým středověkým odérem, bez sebemenšího rozmýšlení můžete sáhnout po Deratizérech.

Ve své upřímnosti až naivitě jsou jejich skladatelsky úsporné a přitom aranžérsky nečekaně bohaté akustické či poloakustické písně nesmírně roztomilé - navíc se z nich dozvíte ledacos, co jste o Slaném a jeho okolí nejspíš nikdy netušili. Chvála takovým nadšencům, jako jsou Déma nebo Šváb! A chvála překrásným, v pravém smyslu slova čistým písničkám!

P.S.: Deratizéři kromě téhle nepříliš elektrifikované podoby začínají stále častěji koncertovat i v regulérním rockovém hávu. V takovém, v jakém se na CD představují v závěrečných nesmírně chytlavých a přitom ryčných punkovkách Život a smrt a Kominík.

P.P.S.: Sváťo, jsi si jist, že rytíř, o němž zpíváš v jedné ze skladeb, se jmenoval skutečně Odolan a nikoliv Odolen?

Slánské pověsti zdobí lehkost a pohoda

MF Dnes - 10. 6. 2000 (Karel Souček)

Veselá partička Deratizéři se rozhodla na novinkovém albu Slánské pověsti zpracovat legendy rodného města. A rozhodla se zcela osobitě, naprosto po svém - v jejich případě to znamená s humorem, nadhledem, hravostí a velkou dávkou fantazie. Historici nad jejich texty pravděpodobně lomí rukama, fanoušci folkrockové muziky se však radují, neboť skupina na svém novém albu přináší zpěvné, melodické a hudebně nápadité písničky.

Duchovním otcem celého projektu je Svatopluk Šváb, autor většiny skladeb. Ke skládání i psaní textů přistupoval s lehkostí, proto písně vyznívají vzdušně a přirozeně. Nosné melodické motivy, silné refrény a pestré aranže zdobí všech dvanáct písniček. Převládajícím stylem je folková balada (Smutný příběh varhaníka Matěje, Ve stínu kalicha, Pověst o strašidle v klášteře), ale Deratizéři umějí i přitvrdit. Skvěle zvládnuté jsou rockové pasáže v písních Utrpení rytíře Odolana, O kohoutovi nebo Život a smrt.

Pestrý výraz desce zajišťuje řada nástrojů. Pětičlená kapela používá kromě klasických kytar a bicích také mandolínu, loutnu, flétny, citeru, harfu, tamburínu, flašinet nebo housle. Ty znějí romanticky především v Pověsti o slánském znaku nebo Pověsti o němém zvonu. I přes zvukovou bohatost zůstává na prvním místě jednoduchá písnička, která se dá zahrát pouze na akustickou kytaru. Tomu napomáhá i uvedení akordů v zajímavě zpracovaném bookletu.

Textově se pověsti soustřeďují na nejdůležitější události a památky Slaného, zmíněny jsou však i okolní vesnice Knovíz, Smečno, Neprobilic či Přelíc. Hravé texty vhodně korespondují s muzikou, z níž vyzařuje nakažlivá radost a lehkost.